Publikované články
Managerské kvantové pole
Přichází ke mně manager jedné bankovní pobočky s otázkou, proč se mu nedaří? Proč neplní plán, ač se tak snaží? Proč jeho kolegyně a kolegové „nemakají“ tak jako on?
Ptám se ho, zda ho jeho práce v bance baví. Odpovídá, že nebaví! Potřebuje ale zajistit rodinu, je to dobré místo, dobře placené. Když se ho ptám, co by ho bavilo? Odpovídá: „ Rád bych dělal v otcově firmě a dokázal otci, že na to mám, abych firmu po něm převzal!“. „ A co Vám brání“, já na to? Odpovídá: „ Otec mně nevěří, že bych dokázal firmu v současné situaci vést. Raději firmu prodá!“
Ptala jsem se ho, proč mu otec nevěří, rozebírali jsme rodinné poměry. Vyšlo najevo, že on, jako mladší sourozenec, byl nestále konfrontován s úspěšnějším bratrem. Otec věří staršímu bratrovi, jemu ne. Bratr ale firmu nechce převzít, tak se otec rozhodl, že raději firmu prodá. Nedá svému mladšímu synovi ani šanci, aby zkusil firmu vést. Ještě mu říká: „ Buď rád, že sedíš na teplém místě v bance a nemusíš řešit problémy, které řeším já!“.
Takže tento manager přijde ráno do banky a vysílá svým podřízeným nevědomou zprávu:
„ Ach jo, nějak ten den musím přežít!“ On si myslí, že podřízení na něm nic nepoznají. On se usmívá, přetvařuje se, hecuje je do výkonu. Ale oni moc dobře poznají, že se jedná o přetvářku. Všechno kolem nás je energie. I myšlenka kmitá na určitě frekvenci. Takže otrávenost šéfa se přenese i na spolupracovníky. Odcházejí z práce zcela vyčerpaní, jsou nevýkonní a neplní tím pádem plán. Díky tomu jsou kráceni na platu a už se rozjíždí vlna nespokojenosti.
Manažer prošel odblokováním nevědomí v oblasti poškození sebedůvěry otcem. A ejhle- pobočce se začalo dařit. Najednou bylo zcela jiné pracovní klima, pracovníci ožili a začali být proaktivní. Manager hlásí, že za únor zřejmě poprvé splní plán.
Nejlépe je poznat, jak funguje učící se kvantové pole u dětí. Děti řeší nějaké zadání mezi sebou. Přijde o trochu později dítě, začlení se do kolektivu. Oni mu jen řeknou krátce, co řeší a dítě se napojí na myšlenkové kvantové pole svých vrstevníků. Pokud jste v tvořivém flow, jste napojeni na myšlenkové kvantové pole, snadno k vám přicházejí nápady. Dokážete svým tvůrčím nadšením „infikovat“ ostatní a získáte jedinečné řešení.
Na to je třeba myslet, když přicházíte ráno do práce. Pokud začnete stěžováním, jak jste se nevyspali, jak je venku hnusné počasí, jak ten den musíte nějak přežít, „infikujete“ celkové pracovní pole v kolektivu negativismem. Poklesne výkon a lidé se těší, až z této destruktivní energie vypadnou domů.
Je třeba si uvědomit, že za kvalitu myšlenkového pole na pracovišti zodpovídá vždy tennejvyšší manager. Jaký je on, takový budou i jeho podřízení. Říká se: „Vrána k vráně sedá“. Pokud vás něco na svém podřízeném velice štve, něco vám asi zrcadlí. Řešte a čistěte své pracovní klima, nečekejte, že tu práci za vás někdo udělá! Věnujte se, prosím, ráno, mentálním cvičením. Je jich tolik, každý jsme originál. Tak si jistě najděte pro sebe to správné. Někdo jde běhat, někdo si doma zacvičí, jiný provede dechová cvičení na zahradě. Udělejte si vlastní energetické rituály. Zvedněte hladinu své energie a až pak vejděte mezi své podřízené. Pokud z vás „neucítí“, že vás práce baví, že vás nabíjí energií, budou do práce chodit jen pro peníze a protože MUSÍ.
A je energeticky veliký rozdíl mezi tím, když něco MUSÍTE a mezi tím, když věci dělat CHCETE!!
O tom si řekneme zase příště.
Zpracovala Ing. Eva Hof Krocová, 7.2.2017
Zasuté vzorce v nevědomí
Přišel ke mně hned po Novém roce, ředitel jedné banky. Jen se jde tak trochu pozeptat, co že se s těmi ženami v dnešním světě stalo? Jsou agresivní, vzteklé, náladové, líné. V práci má samé takové podřízené a doma se o Vánocích s přítelkyní tak pohádal, že se asi rozejdou. Přítelkyně už je to třetí, je po druhé rozvedený.
Když jsem namítla, zda si takové ženy nepřitahuje on- rezolutně odmítl. Nabídla jsem mu enneagramickou psychoterapii, že se jen podíváme, jak to s těmi ženami vlastně má.
Spojení se svými centry břichem, srdce a hlavou mu moc nešlo, byl neklidný, netrpělivý a smál se všemu. Tak jsem znova klidně pokračovala v terapii a snažila se ho ztišit. Najednou se chytil za břicho a začal velice sprostě nadávat
( výrazy nemohu publikovat). Nadával učitelce z mateřské školky, která ho před celou jídelnou –plnou dětí-zesměšnila, když se počůral ve frontě u okénka na jídlo. Byli mu tehdy 3 roky.
Tato zasutá vzpomínka navždy změnila jeho přístup k ženám. V podstatě se jim celoživotně mstil, za zesměšnění malého bezbranného kluka.
Proč popisuji tento případ hned v novém roce? Každý z nás někdy narazíme na pána, či dámu, která na nás řve a vylívá si vztek. Myslete na to, že se netýkají ostré urážky konkrétně vás, ale jde o uložené bahno na dně duše, toho dotyčného, či dotyčné. Nevztahujte na sebe vše, co vám někdo říká. Nikdy nevíte, co jste jen-jako zrcadlo- odstartovali za procesy uvnitř dotyčné/ho.
Jak ale reagovat na tyto agresivní útoky? Teorie jsou dvě a dosti rozporuplné.
První teorie hlásá: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Tzn. odpovíme asi zvýšeným hlasem a otázkou, např.: „Co na mě řveš, nic jsem ti neudělal/a!!“, nebo : „Co tím konkrétně myslíš?“ Snažíme agresora zastavit otázkou, aby zapřemýšlel, proč vlastně křičí.
Druhá teorie je : „ Ty do mě kamenem, já do tebe chlebem“, aneb nebudu stejný agresor jako ty. Tzn., že odpovídáme klidně a snažíme se agresora uchlácholit, aby se uklidnil.
Jasným signálem by nám mělo být, že se nás agresivní slova dotkla: stáhne se nám břicho, či na hrudi ucítíme tlak, nebo se nám tzv. zatemní mozek. Nejsme schopni dotyčnému ihned odpovědět a doma si pak říkáme: „že jsem mu neřekl to a tohle jsem mu také měl říci“. A Ještě v noci s dotyčným diskutujeme. V tom případě poslouchejte signály svého těla a hledejte, čím se vás slovo dotyčného tak dotklo. Najděte ten zasunutý vzorec a vyneste ho z těla na světlo. Není pro tělo nic horšího, než ukládání křivd a nepochopení, do těla. Každá buňka má buněčnou paměť. Tak se může stát, že své tělo doslova ucpeme negativismem, což se hlavně projeví NA NAŠEM ZDRAVÍ. Dotyčný už dávno neví, co nám řekl!
Přeji vám tedy, aby celý letošní rok, pod vlivem šťastné sedmičky, byl rokem, kdy vyčistíme svou buněčnou paměť a své tělo. Místo sevřeného svalového krunýře, který je reakcí na nashromážděný stres a zlobu, budeme vlídné a milé bytosti:-) Jak mysl a tělo nejlépe vyčistíme- to si povíme příště.
Ing. Eva Hof Krocová
V Plzni dne 15.1.2017
Netlač vodu, teče sama
Je zimní podvečer-tma. Přichází ke mně poprvé na enneagramický koučink muž, v tmavých brýlích s kapucou. Je mu 38 let, má vysoké managerské postavení v jedné nadnárodní společnosti. Nechce být poznán kolemjdoucími.
Sotva se posadí, zamíchá kávu (dnes již prý šestou), usměje se na mě, ale v očích má strach. První, co ho zajímá, zda mám slib mlčenlivosti, nebo mu podepíši papír, že budu mlčet ohledně všeho, co zde řekne. Když mu odpovím, že by se mi vrátilo, jako bumerang, kdybych o něm někde hovořila, je to pro něj nepochopitelné.
Následně spustí:
„Již nějakou dobu cítím, že potřebuji pomoct, ale zatím jsem se neodhodlal navštívit odborníka (syndrom vyhoření, ztráta identity, ztráta motivace do sportu …)
Ohledně mých problému mi připadá, že mám takovou prapodivnou kombinaci syndromu vyhoření, workoholismu a hyperaktivity, která mě bohužel hodně trápí, když dělám věci, které byly mým koníčkem a během odpočinku - neustálý pocit, že někde musím být, něco musím udělat, vykonávat "důležitější" činnost, neustálá kontrola mobilu, zda tam není nějaký pracovní email, nebo aktivita, kterou musím rychle udělat atd. (např. při večerních trénincích, v posilovně, když si hraji se synem apod.)., a pokud třeba mobil záměrně nechám na večer či víkend vypnutý, tak je to ještě horší. Krom práce si myslím, že jsou důvodem i některé silně stresující faktory v mém životě z posledních 10 let.. Na "venek" se snažím působit vesele a optimisticky, ale již delší dobu to není úplně snadné. „
Moje hlavní problémy:
Psychické problémy:
- úzkosti
- deprese
- ZTRÁTA EMOCÍ
- podrážděnost
- ztráta motivace (práce, sport ...)
- ztráta radosti ze života
- nárazová silná konzumace alkoholu (s přáteli, ale u té alespoň trochu "vypnu", jen to je bohužel pouze mírná berlička a poté stav horší - takový lehce začarovaný kruh)
- ztráta optimismu
- úzkostný strach o děti
- perfekcionismus a snaha o to být nejlepší (přenášená i na ostatní)
- touha se zavděčit
- pocit, že nic nemá význam..Velké přemáhání i v mezilidské komunikaci..
- ztráta identity a cílů (bagatelizování vybudovaného postavení)
- hyperaktivita, následně apatie.
Zdravotní problémy
- závratě, točení hlavy (zejména při soustředění se na více věcí najednou)
- vysoký tep, bušení srdce
- problémy se soustředěním
- otupělost
__________________________________________________________________________
Poznáváte se v popisu výše uvedených symptomů? V dnešní době narostlo počet podnětů, které denně zpracováváme až na neuvěřitelných 50 000!!! Manageři jsou pod enormním tlakem- USPĚT. Postupně, pod vlivem perfekcionalismu, nedokáží věci delegovat a „pustit“. Mozek již neunese takovou zátěž a začne vytěsňovat. Chce si odpočnout. Buď se vypne pomocí alkoholu, nebo se začne spouštět syndrom vyhoření.
Zdravotní problémy, jako jsou výše uvedené- bušení srdce, závratě, bolesti a točení hlavy- jsou jasným signálem těla- ZABRZDI NA CHVÍLI !!!! Ale my signály ignorujeme a jedeme zběsilým tempem dál. Dáme o kávu víc, o sklenku vína víc- tělo přemůžeme. Ale nic není pravdivějšího, než naše tělo. Každá buňka má svou buněčnou paměť. Pokud destruujeme buňku, ničíme i své tělo. Z těla se stává stažený krunýř. Přestáváme uvolněně dýchat, méně okysličujeme své srdce, tím neproudí tak dobře krev, neodvádí se odpadní látky ven z těla. Ucpává se lymfatický systém, tělo se zakyseluje stresem, toxiny a najednou BUM ležíme na JIP v nemocnici s infarktem, mozkovou příhodou, začínající rakovinou. Najednou máme času dost….
Vracím se k názvu toho článku, což je staré indické přísloví: „Netlač vodu- teče sama“. Někdy je prospěšné udělat si v životě filtr a některé věci pustit, nemít je dle svého přesvědčení. Na konec jsme překvapeni, že někdo úkol udělal lépe, přinesl inovátorskou myšlenku, která by nás nenapadla. Ale to už je otázka EGA, zda uneseme, že je někdo lepší a o tom příště.
Ing.Eva Hof Krocová
www.hof-art.cz
Mé vnitřní JÁ v roce 2016
A máme tady nový rok 2016. Jak ho prožít lépe než ten minulý? Stačí málo: držet se svého kompasu při svých volbách a být důslední! Každý máme vlastní kompas trochu jinak nastavený. Směr určuje rodina, ve které jsme vyrůstali. Morální hodnoty, které jsme zdědili, naše zvyky……
Zní to tak jednoduše a při tom je to na životě to nejtěžší- SPRÁVNÁ VOLBA!
To mé vnitřní JÁ se má vyvíjet po spirále vzhůru. Tzn., že mám daný směr, kterým se mám ubírat. Jenže kolem mě je tolik lákadel a ty mě z mého směru čas od času ovedou. Osobně doporučuji malé zamyšlení, nad vašim směrem v roce 2016. Pokud přijde nějaká nabídka, rozhodování- dívám se na svoji rozvahu a porovnávám, zda jdu stále směrem mých cílů, mého kompasu. Pokud ne, nenechám se zdržovat, či odvracet od svého záměru.
A je třeba být důsledný. Jenže to je v dnešní době nejobtížnější úkol. Ze zkušenosti osobní, i mých klientů, vidím, jak chtějí všechno hned. Jenže nic nejde HNED. Nevědomí trvá vytvořit novou neuronovou cestu minimálně 21 dní. Dalších 20 dní se nově vzniklá cesta ukotvoje. Není tedy možné některé změny udělat hned. Např. učit se každý den 3 anglická slovíčka, což je za měsíc 90 slovíček, za rok 1080. To už je vědomí přístup ke zlepšení angličtiny. Nebo další cíl: denně chodit půl hodiny pěšky a za rok zhubnu pěkně pomalu a zlepším si kondici.
Tak bychom mohli pokračovat se všemi cíli, které si začátkem roku dáváme. Jen musíme pěkně managersky k cíli přistoupit, uvědomit si, co vše nám konečný cíl ovlivňuje a zda jsme ochotni tomu dát čas.
Mezi nejčastější novoroční předsevzetí patří dle statistik:
- ZHUBNU
- VÍC SI ZORGANIZOVAT ČAS
- MÍT VÍC PENĚZ
- PŘESTAT SE STRESOVAT
Problémem u výše uvedených předsevzetí je, že spadají do kategorie MUSÍM a ne CHCI, PROTOŽE MI TO DĚLÁ RADOST. Podle toho také předsevzetí dopadnou, protože naše ego nemá rádo, když se mu diktuje, že něco MUSÍ.
Do kategorie předsevzetí patří: PŘESTAT SE STRESOVAT!
Děláte něco z níže doporučených věcí? Stačí totiž cíleně pouze jedna věc, ale dělat ji trvale.
- Zhluboka dýchat
- Umět se soustředit „na teď“
- Nebrat si všechno osobně
- Netrvat dělat „věci výhradně po svém“
- Neposlouchat „vnitřního kritika“
- Neporovnávat se s ostatními
- Být vděčný/á za svůj život
- Uvolňovat tělo v relaxaci
- Dělat si denně radost a smát se
Přeji Vám úspěšný rok 2016
Ing.Eva Hof Krocová /www.hof-art.cz/
Jak se v roce 2016 nestresovat
Je začátek roku 2016, bilancujeme rok předchozí a začínáme běh životem v novém roce.
Co takhle udělat „mírnou analýzu“ čtyř základních oblastí, čtyř nohou od stolu se jménem život?
Na prvním místě jsem JÁ, následuje ZDRAVÍ, RODINA a PRÁCE. Jak je ten můj životní stůl vyvážený? Která noha nejvíce pokulhává? Ta bývá pak většinou největším stresorem.
Pojďme se zamyslet, co by kulhavou nohu zvedlo alespoň o 1 centimetr?
Pojďme analyzovat např. ZDRAVÍ.
Dnes nám v práci pomáhají počítače. Každé ráno otevřeme svůj noteboock a ani nás už nenapadne, co všechno počítač dělá, aby nám mohl sloužit. Spustí antivir, projede všechny přijaté soubory, zavirované uloží, popř nám dá zprávu abychom vadné soubory „vyhodili“. Přesně takto funguje náš mozek. Neustále analyzuje procesy v těle a volá „vyhoďto, nedělejto“. A my nic- bez reakce. Existují zákony zdraví, které nám říkají, jak tělo udržet v rovnováze (zákon souvislostí, cyklů, detoxikace, postupnosti, výživy, času, trvalosti, homeostázy, zodpovědnosti, energie). Pokud systematicky uvedené zákony nedodržujeme, následuje NEMOC.
Pak tady máme RODINU- ke které se kolikrát chováme, jak bychom si nedovolili v práci ani k uklízečce. Běžíme životem vedle sebe, místo společně. Zde je nejtěžší herní pole. Blízcí nám zrcadlí naše nezpracovaná traumata. Někdy to přirovnáván k tomu, jako když chodíme doma nazí s otevřenými ranami a ostatní je vidí a trefují se do nich. Pak krvácíme ještě víc je dobré znát „software“ partnera a nezvětšovat jeho traumata rýpáním do jeho starých ran. Utíkáme před problémy do jiné náruče a za čas se divíme, že se situace opakuje.
PRÁCE – naše stránka seberealizace. Rozhodně bychom měli dělat práci, která nás naplňuje. Každý z nás je v něčem dobrý, originální. Poznáte váš dar, když děláte nějakou práci a ani nevnímáte, jak ten čas letí. Jste prostě ve stavu proudění. Taková práce neunaví, nestresuje. Ideální stav je, když svou práci vnímáte jako dobrodružství- zase poznám nové lidi, zvládnu odletět na druhou stranu zeměkoule…
PODMÍNKY PRO STAV PROUDĚNÍ
- Musíte se umět soustředit
- Musíte mít pocit jistoty, že máte situaci pod kontrolou, že si práci sami organizujete a jiní vám do toho moc nezasahují
- Máte-li s danou činností dostatečnou zkušenost. Hodně věcí pak děláte automaticky
- Musíte mít jasné konečné cíle
- Musíte mít možnost úspěšného dokončení. Úkoly musí být dostatečně náročné, ale zvládnutelné
- Kladný stres ANO (rande, závod, porod apod), záporný stres NE
- Klidně jít za svým cílem a přitom mít vytvořený systém nepohody, se kterým vnitřně souhlasíte a který vás vnitřně pohání.
- Musíte mít ctižádost a iniciativu. To jsou základy vašeho vnitřního systému nepohody.
- Optimismus. Musíte věřit, že vám to vyjde.
- Musíte mít zpětnou vazbu, zda jste na správné cestě.
- Dělejte to pro radost z té samotné činnosti. Ne kvůli tomu, aby jste líp vypadali před ostatními nebo pro peníze
- Myslete na papíře. Ústřední problém napište do středu a rozvíjejte, co pro získání cíle musíte udělat.
- Mindstorming: Otázka vašeho problému + 20 odpovědí. Prvních 5 jde lehce, pak přecházíte na nenormální řešení. Vyberte nejlepší nápad a začněte jednat.
- Musí vás vaše cíle a úkoly bavit. Úkol musí být zajímavý a musí vám přinášet uspokojení. Musíte ale pracovat v oboru, který umíte!
A to velké téma – JÁ- si nechám na příště.
Tak úspěšný nový rok 2016 přeje.
Ing.Eva Hof Krocová
Enneagramický kouč, terapeut
www.hof-art.cz